„A vy ještě máte plenky??“ Všetečné dotazy od příbuzných a kamarádek mnohdy zviklají i ty nejpohodovější rodiče. Nenechte se rozhodit a vězte, že každé dítě má svůj čas. Přečtete si naše tipy, jak pokořit nočník — tak, abyste z toho neměli nervy na pochodu ani vy, ani vaše dítě.
Jděte na to pomalu
Co na tom, že sousedovic Anička je o půl roku mladší a nočník už má zmáknutý. Každé dítě má svůj vlastní čas a nakonec to zvládnou všechny (za předpokladu, že jsou zdravé) — už jste viděli školáka v plenkách?
Nespěchejte.
Říká se, že děti jsou připraveny na to, vnímat své vylučovací potřeby nejdříve ve 2 letech. Nejsme si ale moc jistí tím, na čem tohle tvrzení stojí. Známe totiž děti, které nočník skutečně zvládly dřív, na druhé straně známe také děti, kterým to trvalo déle a nejsou tím nijak méněcenné.
Nesrovnávejte.
A to ani mezi sourozenci — respektujte fakt, že každé dítě je jiné.
Doporučujeme to kolem druhých narozenin zkusit — a nedělat z toho vědu, pokud to nepůjde. Za pár týdnů nebo měsíců můžete učinit další pokus.
A už vůbec neposlouchejte rady starších ročníků. Oni to bezesporu myslí dobře, ale doba, kdy vyrůstala generace dnešních rodičů, byla hodně jiná a některé metody vysazování na nočník byly poměrně diskutabilní. Je to vaše dítě, vaše cesta. Rady starších si doporučujeme vyslechnout, s úsměvem za ně poděkovat, poté sami pro sebe kriticky zhodnotit a svobodně se rozhodnout, zda vám a vašemu dítěti dávají smysl nebo ne.
Pravidelný režim
Jsme zastánci toho, že pravidelný režim je pro dítě (a taky pro vás) fajn. Ne, že byste měli mít každý den rozplánovaný po minutách, ale např. zavést si ranní a večerní rituály je podle nás velmi prospěšné.
Zkuste proto nejprve zakomponovat nočník do vašeho běžného režimu. Posaďte potomka na nočník ráno po probuzení, pak třeba po odpoledním spánku, po jídle, večer před koupáním a raději i po něm (ano, tekoucí voda může některé procesy v těle nastartovat :-)).... ať si zvykne. Třeba se zadaří a dítě do nočníku něco pustí — ušetří vám to pár plen denně a i to se počítá.
Ten správný čas
Tím nemyslíme věk dítěte, ale okolnosti, za kterých se na nočník začnete učit. Ideálně v klidu, ve vašem běžném režimu, v prostředí, které dítě dobře zná. Je nesmysl začínat s natolik zásadní změnou v životě dítěte např. v době, kdy se stěhujete, kdy dítě nastupuje do jeslí, když odjíždíte na měsíc na chalupu nebo když se má za měsíc narodit sourozenec. Moc velkých změn najednou může být pro dítě stres.
Pro malé dítě je každá změna z běžného režimu odchylkou, se kterou se musí vyrovnat, proto mu jich nenakládejte více najednou. Zbytečně byste se tak vystresovali navzájem.
Mluvte o nočníku
Povídejte si s dítětem o nočníku, vysvětlete mu, k čemu je nočník dobrý a také to, jak vylučování řešíte vy. Dělejte to i v případě, že vaše dítě ještě samo nemluví, to neznamená, že vám nerozumí.
Nebojte se názorně ukázat, jak chodíte na záchod — víme, zní to divně, ale zejména pokud dítě nemá starší sourozence, tak si klidně může myslet, že vy taky nosíte plenku. Děti se rády učí nápodobou, tak jim dejte vzor.
Nebo zkuste dítě do výběru nočníku aktivně zapojit — třeba ho běžte společně koupit. Může to pomoct vytvořit k nočníku bližší vztah.
Chvalte, když se zadaří, nestresujte se, když to nejde
Titulek je celkem sebevysvětlující :-) Pochvalte své dítě, když se zadaří vykonat potřebu do nočníku, ale nedělejte z toho vědu, pokud to nejde.
Za nás bychom nezaváděli žádný systém odměn. Vaše dítě není pes a pamlsky za vykonání potřeby se nám proto zdají nevhodné, navíc to přece nebudete praktikovat napořád. Pochvalu za odměnu nepovažujeme — aby bylo jasno.
Nehody moc neřešte. Tedy řešte následky (mokré oblečení), ale zbytečně své dítě nekárejte, jenom byste v něm vyvolali nepříjemný pocit selhání. Ze zkušenosti víme, že spousta dětí, které už mají nočník jakž takž zvládnutý, je sama nešťastná z toho, že se jim to v nějakém momentě nepovede, není potřeba jim nakládat ještě víc. A těm, kterým je to jedno, to nejspíš bude jedno i nadále.
Jako noc a den
Odplenkování přes den ještě nemusí znamenat, že máte vyhráno i v noci, obzvláště to platí u dětí, které mají tvrdý spánek. Prostě se neprobudí. Tak jako chce odplenkování přes den svůj čas, platí to i pro spánek. Do 6 let věku je z fyziologického hlediska naprosto normální, když se v noci stane nehoda.
Noční nehody můžete řešit dvěma odlišnými přístupy – buď prostě dítěti dáte plenku nebo aspoň tréninkové kalhotky (o těch se zmiňujeme níže), anebo si pořídíte nepromokavou podložku do postýlky, abyste ochránili matraci, a lůžkoviny v případě nehody vyperete.
Umožněte dítěti být samostatné
Děti vás rády imitují, a to se týká i jejich samostatnosti — co jde, chtějí zvládat samy. Umožněte jim to!
Oblečte své dítě tak, aby zvládlo posazení na nočník pokud možno samo. Dejte mu kalhoty s pružnou gumou, které si snadno samo stáhne, vyměňte bodýčka za normální tričko, které se nezapíná mezi nožičkama.
NÁŠ TIP:
Pokud už vaše dítě vykazuje v trénování na nočník nějaké pokroky, můžete zkusit tzv. tréninkové nebo učicí kalhotky, které jdou stáhnout a vytáhnout stejně jako spodní prádlo. Mají ale „záchrannou” savou vrstvu uvnitř, kterou lze vyměnit (a jejíž velikost a savost si regulujete podle toho, jak moc se vašemu dítku v nočníkovém tréninku daří).
Oceníte je především při cestování - v tramvaji, v autosedačce na dálnici, na spánek v kočárku - ve fázi, kdy dát plenku už je pro vás krok zpátky, ale bez ní je to ještě moc velký risk ...
Máme je i ve velikosti XL pro noční nehody větších dětí.
A ještě pro Vás máme jednu bonusovou vychytávku - naši appku Chytré plenky. Během plenkového období Vám připomene, kdy je čas přebalit, zatímco při tréninku na nočník Vám pípne vždy, když je čas vysadit dítě na nočník. Vy tak na to nemusíte myslet sami a můžete si užívat času s dětmi beze stresu :)
