Tentokrát jsme vyzpovídali Zuzku Lálovou, naši druhou nejdůležitější Zuzku ve firmě, Zuzana Seconda, Zuzka II., chcete-li :)
Ahoj Zuzi! Co tě přivedlo do Bambooliku a jak dlouho tu pracuješ?
Já už tu jsem strašně dlouho! Obávám se, že po zakladatelce Zuzce Hlouškové jsem tu nejdéle ze všech, taková součást inventáře už :) Začala jsem v Bambooliku nejprve jako látková poradkyně, protože jsem prostě měla ráda plenky od Bambooliku a taky mi byla velice sympatická celá firemní filozofie, výroba v ČR a tak. Látkovou poradkyní jsem se stala někdy v roce 2013, když měla moje dcera Apolenka zhruba půl roku. Už v říjnu 2013 jsem pak začala pro Bamboolik pracovat i mimo látkové poradenství. Pracovala jsem nejprve na částečný úvazek a na dálku, v mém případě doslova (bydlím u Jihlavy). Bamboolik tehdy potřeboval pomoct s fakturací, takže jsem začala tím a postupně se práce přidávala.
Lálovic rodinka v Tatrách
Co v Bambooliku děláš? Co na tvé práci tě nejvíc baví?
Aktuálně mám na starosti strategické vedení Bambooliku společně se Zuzkou Hlouškovou a projekty, jsem taky součástí managementu. Ale prošla jsem už hodně pozic, hlavně tedy v té obchodní sekci firmy.
Nejvíc mě baví právě ty strategie – vymýšlet, kam se posuneme, a pak to také aktivně posunovat, protože, přiznejme si, takové ty velké projekty mají často tendenci v běžné denní operativě stagnovat. „Můj“ poslední velký projekt byla třeba naše nová přebalovací aplikace Chytré plenky, to byl projekt jako hrom a zase něco úplně nového pro nás.
Ten nejvíc důležitý důvod, proč tu stále jsi?
Bamboolik je pro mě prostě srdcovka! Líbí se mi, že to celé má smysl, jakkoliv to bude znít jako klišé, tak ta práce mě naplňuje. Dost mi taky vyhovuje náš tým – je to parta lidí s hodně podobnými hodnotami, to je radost se potkávat. I když teď jsme byli celá rodina v karanténě kvůli Covidu, tak jsme se potkávali jenom virtuálně, ale i tak.
Šimon a Apolenka
BMB: Kolik máš dětí? Jak jsou velké? A jak moc náročné je podle tebe skloubit pracovní a rodinný život?
Mám dvě děti, Apolenu, tu mladší, jsem už zmiňovala, ta má teď osm let, pak máme Šimona, tomu je deset.
K tomu kloubení – když jste na to dva, a my s manželem jsme, tak to vážně není takový problém. Navíc děti už jsou poměrně velké a samostatné, teď to vůbec nevnímám jako nějakou komplikaci. Ale je třeba říct, že když jsem v Bambooliku začínala, byla Apolenka miminko, a ona byla hrozně hodně miminko, což mi umožnilo pracovat. Vím naprosto jistě, že se Šimonem by to tehdy nešlo, to byl úplný opak Apolenky, s ním bych v jeho půl roce rozhodně žádnou práci dělat nemohla! Apolenka byla miminko za odměnu a asi taková kompenzace od vesmíru za Šímu :) A jenom, aby to nevyznělo špatně, Šimona „plačící“ období už dáááávno přešlo a je z něj veselý a prima kluk.
Nejoblíbenější Bamboolik produkt?
Tak vzhledem ke stáří dětí už plenky opravdu nepoužíváme :) Ale když to bylo aktuální, nedala jsem dopustit na tréninkové kalhotky. Používala jsem je u Apolenky snad nejvíc, a to i když byla úplně malinká, praktikovali jsme totiž bezplenkovku (BKM = bezplenková komunikační metoda).
V současnosti z našeho sortimentu nejvíc používám odličovací tamponky – po těch sahám každý den. Mám moc ráda i vložky, jestli teda nevadí, že sdílím takto intimní informace.
Foto tematicky ze služebky do Paříže v červenci 2019. Zleva Zuzka Lálová, Monika Fiantová, Zuzka Hloušková. Příhoda s kufrem se stala jindy :)
Nejvtipnější příhoda z práce?
Já se vždycky začnu smát, když si vzpomenu kdysi dávno na Zuzku Hlouškovou u letištní kontroly. Letěly jsme tehdy na služebku do Paříže, Zuzka tam nakráčela s kufříčkem, o kterém tvrdila, že je to kufr jejího muže, který v té době létal opravdu často a že ten kufr je úplně super, protože „projde každou letištní kontrolou“. No jenomže David asi nelítal low costem :D Na letišti po Zuzce chtěli, aby ten kufr dala do takového toho kovového rámu, který měří správnou velikost palubního zavazadla, Zuzka ho tam se suverénním výrazem nacpala, jenomže pak ho nemohla vyndat! Už to vypadalo, že snad budeme muset zavolat hasiče, aby jí ten kufr flexou vyřízli, nicméně nakonec se jí to z toho podařilo vytáhnout. Ovšem ten pohled na ten zaseklej kufr asi v životě nezapomenu :D
Díky za rozhovor. A teď běž zase makat :)